Fakta o vloupání

Každé 2 minuty dojde v Německu k vloupání. Je to 4krát více než před 30 lety.

Na 44% všech poškozených se poté již necítilo bezpečně a požadovalo dům před vloupáním zabezpečit.

Na 70% přímých obětí vloupání , chtělo poté ihned do objektu instalovat alarmovou jednotku („Dítě se tedy musí napřed spálit, než pochopí, že…“)

Na 64% všech vloupání do domácností se odehrálo přes den, 36% v noci.

„Nemám nic, o co bych mohl přijít.“
Chybná úvaha. Téměř každý člověk podceňuje své jmění a žádný lupič dopředu neví, zda se mu vloupání vyplatí. A navíc v podnikatelské oblasti poškození, zničení nebo krádež dokumentů, obchodních podkladů, údajů o zákaznících či pacientech (osobní počítač) nebo zařízení (vandalismus) může vést k pozastavení podnikání na týdny až měsíce.
Nezanedbatelný počet firem se poté dokonce dostalo do konkurzu.

„Když se ke mně bude chtít někdo vloupat, zvládne to tak jako tak.“
Chybná úvaha. Jen málo pachatelů jsou dobře vybavení profesionálové. Přes 90% pokusů o vloupání zůstane jen pokusem, když je objekt zabezpečen alarmem a navíc dobrým mechanických jištěním (např. dobrým zámkem na dveře).

„Jsem pojištěný, všechno se mi nahradí.“
Chybná úvaha. Řada poškozených vloupáním mělo pojištění podhodnocené, což museli konstatovat až posléze. Pojištění se navíc vztahuje jen na materiální škody. Za ukradené peníze v hotovosti, šperky a jiné cennosti vyplatí často pouze část dodatečně omezeného pojišťovacího úhrnu (podívejte se do své smlouvy). Navíc nemateriální škody vám nikdo nenahradí.

„Nebude to tak hrozné..“
Chybná úvaha. Zde výpověď prof. Maxe Hermanutze z Vysoké policejní školy: „Velice málo se hledí na psychické následky vloupání. Ještě měsíce poté přetrvávají pocity strachu a obecné nejistoty. Pocit bezpečí a jistoty, kterou byt často nabízí, se po vloupání už nikdy nemusí navodit. Oběti si jsou vědomé vlastní zranitelnosti a mnohým se výrazně zhorší kvalita života.“

Narušení bezpečí domova znamená pro mnoho lidí obrovský šok. V takových případech se mohou vyskytnout pocity narušení soukromí, ztráta pocitu bezpečí nebo vážné psychické následky, což překonávají poškození daleko hůře než čistě materiální škody.

Psychické následky
Lidé často zapomínají na psychické následky u obětí vloupání. Narušení soukromé a intimní sféry a strach z toho, že se vše může opakovat, nedává obětem vloupání klidně spát. Řada postižených bojuje se strachem, trpí poruchami spánku a nervozitou.

Oběti trpí dlouho
Podle studie kriminalisty Günthera Deegenera (Homburg/Saar) z roku 1996 se ukazuje, že oběti přepadení a vloupání do objektů trpí poté až ze 70% různými strachy. 63,2% obětí si stěžovala na poruchy spánku a asi 47, 4% dotázaných si udávalo bolesti hlavy, a potíže se žaludkem a zažíváním.